Vyhledávání

Kalendář událostí

Žádné události

Předpověď počasí

Anketa

Jak se Vám líbí hrad Svojanov po provedené rekonstrukci?
  • Hlasů: (0%)
  • Hlasů: (0%)
  • Hlasů: (0%)
Celkem hlasů:
První hlas:
Poslední hlas:
 
Vytvořeno pomocí Sexy Polling
 

Návštěvnost stránek

Partneři

Honorata

 

Historie hradu

Uprostřed hlubokých lesů nad romantickým údolím řeky Křetínky stojí malebný hrad Svojanov, jeden z nejstarších královských hradů u nás. Je to jediný hrad u nás, v jehož architektuře se mísí gotika s empírem, tedy středověk s 19. stoletím.

Hrad Svojanov založil kolem roku 1224 královský purkrabí Svéslav z Bořitova. Roku 1250 je uváděn jako kastelán hradu Kuna ze Zbraslavi. Svojanov tedy patří k nejstarším kamenným hradům v našich zemích.

Roku 1265 založil král Přemysl Otakar II. nedaleké královské věnné město Poličku, s jehož dějinami se historie hradu často prolínala. Král Přemysl dal hradu Svojanovu nové v té době módní německé jméno Fürstenberg (Knížecí hora), ale toto pojmenování se neujalo. Hrad tehdy plnil účel strážní pevnosti, zajišťoval ochranu nad zemskou obchodní stezkou spojující Brno s Litomyšlí a zároveň střežil historickou zemskou hranici mezi Moravou a Čechami. Hrad tedy byl velmi pevný. Jeho dominantu dodnes tvoří válcová věž zvaná hláska, proti přístupové cestě se obracející ostrým břitem. Hrad obepíná mohutná hradba, jejíž síla zdiva dosahuje místy až 8 metrů. Původní raně gotický palác se dodnes dochoval ve zdivu nynějšího paláce empírového.

Po smrti krále Přemysla hrad jako královský věnný majetek získala do držení královna vdova Kunhuta, která zde žila se svým druhým manželem Závišem z Falkenštejna. Záviš byl ambiciózním šlechticem své doby. Jeho snahou bylo vytvořit spojenectví mezi českým a uherským králem proti Habsburkům. Po smrti Kunhuty se Záviš oženil s uherskou princeznou Alžbětou, sestrou krále Ladislava. Když se jim narodil syn Ješek, chtěli mu uspořádat na Svojanově velkolepé křtiny, na nichž se měli setkat oba králové. Intrikami české šlechty však bylo Závišovo jméno pošpiněno u českého krále Václava II., proto byl Záviš zajat na Pražském hradě, uvězněn a nakonec 24. srpna 1290 popraven pod hradem Hlubokou. K naplnění Závišových cílů tak nikdy nedošlo a na Svojanově se uzavřela perioda nejslavnějších dějin hradu.

Král Karel IV. Svojanov ve svém zákoníku Majestas Carolina zařadil mezi 11 nejvýznamnějších českých hradů, které neměly být nikdy prodány nebo zastaveny. Toto přání ale nedodržel již Karlův syn král Zikmund, který hrad předal do držení pánům z Boskovic. Páni z Boskovic vybudovali důmyslný systém pozdně gotického opevnění se sedmi baštami a domem zbrojnošů, který patřil v té době k nejpokrokovějším u nás. Dům zbrojnošů, původně ubikace hradní posádky, se dodnes dochoval ve zcela autentickém stavu s původními omítkami a dřevěnými prvky. Později byl využíván krátce jako pivovar a pak sýpka, díky tomu nebyl nikdy přestavován.

Další držitelé hradu – Trčkové z Lípy nechali postavit na původní hradbě nový renesanční palác, jehož fasádu dodnes zdobí fragmenty psaníčkových sgrafit. Palác samotný se však dochoval jen ve zříceninách. Roku 1569 byl hrad poškozen požárem, poté byl sice ještě opraven, ale byl využíván spíše jako hospodářské centrum panství. V 19. století se v jeho držení vystřídala řada méně významných majitelů a v části areálu byla vybudována továrna na zpracování grafitu. Po požáru roku 1842 nechali manželé Kriestenovi hrad částečně přestavět v empírovém stylu. Svou nynější podobu tehdy dostal hlavní obytný palác a vstupní úřednická budova. V roce 1879 nechal poslední soukromý majitel Antonín František Haasche vyzdobit interiéry paláce pozdně empírovými malbami.

Roku 1910 hrad zakoupilo město Polička a zahájilo první zabezpečovací práce jednotlivých budov, věže i hradeb. V roce 1953 byl Svojanov znárodněn a v 70. a 80. letech proběhla rozsáhlá, ne však vždy citlivě prováděná rekonstrukce. V roce 1992 byl hrad navrácen do vlastnictví městu Poličce, které zrealizovalo citlivě provedenou obnovu celého areálu. Jejím cílem bylo navrátit hradu podobu z poloviny 19. století, tedy z doby poslední stavební etapy vývoje hradu.

V dnešní době je hrad Svojanov místem konání četných kulturních akcí, koncertů, divadelních vystoupení a šermířských slavností. V empírovém paláci je instalována expozice života na hradě v 2. polovině 19. století, návštěvníci mohou spatřit gotickou sloupovou síň, expozici o historii hradu, kuchyni, spižírnu a soukromý byt posledních majitelů - jídelnu, přípravnu, dámský salon a ložnici s dětským koutem a pánský salon a ložnici s pracovnou. V empírových pokojích se dochovaly překrásné nástropní malby, součástí expozice je i ucelená sbírka hodin. Místnosti jsou zařízeny tak, aby podávaly co největší představu o tom, jak se na hradě skutečně v minulosti žilo. Druhý prohlídkový okruh představuje tajemná gotická sklepení s expozicí prezentující pověsti hradu a se středověkou mučírnou. V hradním lapidáriu jsou vystaveny kamenné fragmenty, které v minulosti tvořily součást výzdoby kaple sv. Kateřiny. Vyvrcholením prohlídky je unikátní obnovený goticko-renesanční dům zbrojnošů, v jehož přízemním sále je instalována výstava klasicistních vyřezávaných dveří z Poličska a v horním sále expozice života hradní posádky na konci 15. století.

Pro návštěvníky je atraktivní i samotný areál hradu, s rozhlednou na břitové věži, vyhlídkovými ochozy na hradbách a nádvořími. Součástí areálu je i obnovená gotická zahrada, jediná svého druhu ve střední Evropě. Zahrada se v posledních letech stala oblíbeným místem konání svatebních obřadů. Pod zahradou se nachází rozsáhlé parkány podél vnějšího hradebního obvodu s obrannými baštami. Na baštách jsou postaveny romantické oddechové a vyhlídkové altány.

Ve vstupní budově je otevřena restaurace a v prvním patře jsou situovány ubytovací hostinské pokoje pro návštěvníky hradu, nabízející jedinečnou možnost pobytu na hradě v dobovém prostředí ve stylu počátku 20. století.

Mimo prohlídkových okruhů a možnosti ubytování hrad nabízí i prostory k pořádání slavnostních hostin, rautů a firemních akcí. Klientela hradu má tak velmi ojedinělou možnost uspořádat své akce ve výjimečném historickém prostředí středověkého objektu.