Malebné přírodní prostředí okolí hradu Svojanova láká k různým vycházkám a výletům. Příjemnou procházkou úbočím kopce Pupku lze dojít k Božím mukám nad osadou Korýtka. Toto půvabné místo je opředeno četnými legendami. Dnes se odtud otevírá krásný pohled do krajiny, dodnes takřka nezasažené moderní lidskou civilizací.

Dále od Božích muk je možné pokračovat až do Starého Svojanova, ke kostelíku sv. Mikuláše. Byl postaven na počátku 14. století v gotickém stylu. V letech 1680 – 1682 prošel barokní přestavbou, tehdy byla postavena zděná brána a okrouhlá kostnice. V roce 1826 byla přistavěna nová zvonová věž. V roce 1924 byl při běžné údržbě objeven rozsáhlý soubor gotických nástěnných maleb, po stranách, ve špaletách oken, v presbytáři i na stěnách hlavní lodi. Posléze byly fresky obnoveny akademickým malířem Maxem Duchkem. Rozsáhlá rekonstrukce stavby i vnitřní výmalby a inventáře proběhla v letech 1999 – 2003. Finančně na ni přispělo 23 dárců a sponzorů. Uprostřed kostela je krypta, v níž jsou pohřbeni členové rodu Zárubů z Hustiřan. Kostel svatého Mikuláše ve Starém Svojanově úrovní své výzdoby výrazně přesahuje úroveň regionálních staveb.

Samotné městečko Svojanov se nachází v hlubokém údolí říčky Křetínky pod hradem. Jeho dějiny jsou úzce spjaté s historií hradu. Od roku 1538 má městys svůj znak, roku 1786 byl vystavěn kostel sv. Petra a Pavla, dobudována jedna z prvních škol a radnice. Dodnes se dochovala původní architektura s řadou roubených staveb.

Pozdně barokní kostel sv. Petra a Pavla byl dostavěn roku 1788 a dodnes si zachoval původní venkovní podobu. Vybavení kostela je převážně z počátku 19. století, hlavní oltář je empírový. Kostel byl 13. května 2007 slavnostně vysvěcen po dlouhé a nákladné rekonstrukci. Kolem něj vznikla turistická stezka, která nabízí nádherné pohledy na městečko i na hrad.

Nad obcí Předměstí stojí kaple sv. Maří Magdaleny, známá jako „Majdalenka.“ Kapli dnes tvoří kněžiště zříceného kostela. Podle lidové tradice je to snad pozůstatek kláštera, který zanikl v husitských válkách. Později zde hledali útočiště poustevníci, kteří se starali jak o kostel, tak také o studánku s léčivým pramenem pod kostelem a lázně u ní.  V roce 1653 byl kostel naposledy opraven. V 18. století zpustl, zanikla poustevna i lázně. V roce 1827 však byla na bývalé presbyterium kostela položena nová střecha a vznikla dnešní kaple. Další oprava krovů a krytiny, zabezpečení zdí a oprava v bývalém presbyteriu proběhla v roce 1935. Okolo roku 2000 byla znovu opravena střecha a zdivo a v roce 2006 bylo zdivo kostela opatřeno šindelovými stříškami a uvnitř objektu byla postavena malá poustevna.

Město Polička

Královské věnné město Polička a královský věnný hrad Svojanov jsou spolu spjaty od založení až do současnosti. Město založil v roce 1265 český král Přemysl Otakar II. v území zvaném „Na políčkách.“ Bylo jedním z opěrných bodů českého království. Již v polovině 14. století bylo vydlážděno a uprostřed náměstí vystavěna gotická radnice. Původní dřevěné či hrázděné domy kolem čtvercového náměstí byly postupně přestavovány na kamenné. V této době také došlo k vybudování městského opevnění, tvořeného pásem hradeb s parkány, vodními příkopy a valy, půlválcovými baštami a čtyřmi městskými branami. V 16. století byly brány opevněny novými barbakany. Hlavní hradba se dochovala v celém okruhu o délce 1220 metrů i se všemi 19 věžemi a patří tak k nejlépe dochovaným městským fortifikačním systémům ve střední Evropě. V době vzniku bylo poličské opevnění velmi účinné. Často stačilo odradit nepřátele již jen tím, že existovalo. Hradby se však několikrát osvědčily i v bojích. Postupem doby s rozvojem vojenské techniky ale jejich účinnost klesala. V dnešní době jsou ochozy rekonstruovaných částí hlavní hradby s několika věžemi zpřístupněny pro veřejnost.

V 2. polovině 16. století proběhla renesanční přestavba celého města, z níž se dochoval kostelík sv. Michala. V roce 1613 město postihl velký požár a poté i útrapy třicetileté války. Naopak zlatým věkem poličského měšťanstva bývá nazýváno 18. století. Tehdy vznikl mariánský sloup a městské kašny se sochami Jiřího Pacáka na náměstí. V letech 1739 – 1744 byla na místě staré gotické radnice zbudována nová radnice barokní dle návrhu architekta Františka Maxmiliána Kaňky. Dnes jsou v jejích interiérech umístěny sbírky starého a moderního umění, mimo jiné též portrétní galerie rodu Hohenemsů ze zámku v Bystrém. Součástí radnice je i intaktně dochovaná barokní kaple sv. Františka Xaverského, prostupující dvěma patry. Radnice se souborem mariánského sloupu a kašen byla roku 2009 vyhlášena národní kulturní památkou.

Jednou z nejvýraznějších dominant města je kostel sv. Jakuba. Byl vystavěn v letech 1853 – 1865. Požár města v roce 1845 zničil kostel původní, který musel být z velké části stržen. V novém kostele bylo pamatováno na bydlení pověžného,který v případě ohně vyhlašoval poplach. Do této funkce v roce 1889 nastoupil Ferdinand Martinů, jenž se na věž vzápětí se svou rodinou přestěhoval. V prosinci roku 1890 se na věži narodil později světově proslulý hudební skladatel Bohuslav Martinů. Rodina Martinů žila ve věžní světničce až do roku 1902. Také v současnosti je světnička instalována ve stylu doby, kdy se zde Bohuslav Martinů narodil. Kostel sv. Jakuba byl v roce 2010 rovněž vyhlášen národní kulturní památkou.

V budově Městského muzea na rohu Tylovy a Šaffovy ulice, v těsném sousedství Palackého náměstí, se nachází Centrum Bohuslava Martinů. Bylo otevřeno po náročné rekonstrukci budovy v roce 2009. Nové expozice jsou připraveny tak, aby své návštěvníky zábavnou formou vtáhly do dávných časů našich předků. Expozice Historie města Poličky a okolí seznamuje poutavým způsobem s historií královského věnného města od založení až do současnosti. V sálech si zejména děti, ale i dospělí mohou vyzkoušet postavit město, obléci část zbroje či vzít do ruky meč. Expozice Sklářství na Horácku představuje produkci většiny horáckých sklářských hutí z 19. století. Školní třída z konce 19. století je vybavena dobovým nábytkem a připomíná doby, kdy do školy začal chodit malý Bohuslav Martinů. Originální interaktivně pojatá expozice Barevný svět Bohuslava Martinů seznamuje s výjimečnou osobností tohoto světoznámého hudebního skladatele, a to prostřednictvím vizuálně atraktivního obrazového materiálu, osobních předmětů a dokumentů z rodiny Martinů, z nichž některé jsou veřejnosti zpřístupněny vůbec poprvé. Nechte se vtáhnout do vyprávění o fascinujících životních osudech poličského rodáka, jednoho z nejvýznamnějších skladatelů 20. století, který proslavil českou hudbu po celém světě!