Cca 1250 – 1265
Někdy v tomto časovém rozmezí byl hrad Svojanov nejspíše založen. Přesné datum je ovšem neznámo.
1287
První písemná zmínka o hradě Svojanov (castro Vurstenberc) z opisu Zbraslavské kroniky. Potvrzuje, že hrad v té době držel Záviš z Falkenštejna, otčím krále Václava II. Jméno Fürstenberk (Vurstenberc) odpovídalo dobové módě v pojmenování hradů.
1355
Král Karel IV. vydává návrh zákoníku Maiestas Carloina. Mimo jiných ustanovení se v něm vypočítává 27 královských měst a 11 hradů, které se za žádných okolností nemají prodávat ani z královského majetku zastavovat. Svojanov je jedním z těchto jedenácti hradů. Zákoník ovšem nestoupí v platnost.
1356 – 1363
Jako královský purkrabí je na hradě uváděn Michálek z Vlašimi, příbuzný pražského arcibiskupa Jana Očka.
Kolem roku 1420
Svojanov se dostává do držení Oldřicha z Boskovic, pravděpodobně formou zástavy od krále Zikmunda, trpícího nedostatkem financí v době husitských válek.
1425
Husitské tažení do východních Čech. Svojanov byl během něj obléhán. Oldřich z Boskovic pravděpodobně v bezvýchodné situaci, kdy se nedočkal pomoci od krále Zikmunda, změnil strany a přidal se k husitům. Z této události se dochoval dopis pana Oldřicha králi.
1437
Král Zikmund v roce svého úmrtí zapisuje své manželce Barboře Celské jako věno svojanovské panství. Patří k němu hrad Svojanov, městečka Svojanov a Bystré a dalších zhruba 20 vesnic. Jde o první dochované přesné vymezení majetku hradu Svojanova.
Kolem roku 1470
Dochází k celkové rekonstrukci a modernizaci hradu, během níž např. vzniká vnější pás opevnění a budova domu zbrojnošů.
1512
Ladislav z Boskovic, poslední z tohoto rodu v držení hradu, postoupil Svojanov Mikulášovi mladšiímu Trčkovi z Lípy výměnou za dvě trčkovská panství na severní Moravě.
1547
Rok prvního českého stavovského povstání. Pravděpodobně po něm se držiteli Svojanova stali Žehušičtí z Nestajova, kteří za účast na povstání přišli o mnohem cennější panství Žehušice.
1557
První rozdělení svojanovského panství mezi bratry Hertvíka a Jana Žehušické. Držitelem Svojanova byl následně Hertvík Žehušický z Nestajova. Po Janově smrti získal znovu i druhou polovinu panství.
1569
Hrad postihl první velký požár, po němž pravděpodobně následovala renesanční přestavba jeho areálu.
30. června 1579
Dědicové Hertvíka – Bohuslav Záruba z Hustířan s bratry a jejich švagr Hertvík Zemdliv ze Šenfeldu – žádají císaře Rudolfa II. o prodej svojakovského panství. Ten jim v příštím roce vyhověl. Od roku 1580 tedy Svojanov přestává být královským hradem.
1583
Jelikož majetkové spory ani po prodeji hradu neutichly, dochází k definitivnímu rozdělení svoajnovského panství. Oddělují se od něj panství Bystré, statek Banín a statek Bělá (tehdy Německá Bělá). Majiteli svojanovského panství se stávají Zárubové z Hustířan.
Kolem roku 1610
Hrad pravděpodobně postihl další požár, po němž jej jeho majitel Hertvík Záruba z Hustířan nechal znovu opravit.
1642 – 1646
V závěrečném období třicetileté války (1618 – 1648) prošla přes Svojanov čtyřikrát vojska válčících stran. Dvakrát šla o vojska švédská, jedno o císařská a jednou o saská. Svojanov se v tomto období ještě popisuje jako pevný obranyschopný hrad. Dobyt ani při této příležitosti nebyl.
1691
Umírá Hertvík Bedřich Záruba z Hustířan, pravděpodobně poslední ze svého rodu, který na Svojanově dlouhodobě bydlel. Po jeho smrti začíná na hradě období jeho chátrání. Z roku 1691 je dochován i podrobný inventář majetku hradu a panství.
1744
Umírá Hertvík Bedřich Záruba z Hustířan, pravděpodobně poslední ze svého rodu, který na Svojanově dlouhodobě bydlel. Po jeho smrti začíná na hradě období jeho chátrání. Z roku 1691 je dochován i podrobný inventář majetku hradu a panství.
1797
Hrad Svojanov získává Václav Michal Ubelli ze Siegburgu. Začíná období častého střídání majitelů během první poloviny 19. století.
1815
Z tohoto roku pochází jedno z nejstarších vyobrazení hradu od Johanna Venuta.
1820
Majitelem hradu a panství se stává Rüdiger svobodný pán ze Stillfriedu. Někdy v této době byla na panství zřízena továrna na zpracování grafitu. (Ložiska znal už Martin Dlouhý).
1842
4. května tohoto roku je areál hradu Svojanova zničen při velkém požáru, bez většího poškození jej přežila budova domu zbrojnošů. Zničeny jsou oba paláce, s nimi i modelovna grafitových výrobků.
1843 – 44
Je dokončena přestavba paláce do podoby klasicistně-empírového zámečku. O přestavbu se zasloužili manželé Kriestenovi (majiteli byli od roku 1840).
1879
Posledním soukromým majitelem Svojanova je od tohoto roku Antonín František Haasche.
1910
Od manželů Haaschových koupilo hrad město Polička, a to za 400 tisíc rakouských korun. 4. září 1910 proběhla oslava převzetí hradu městem. To kromě hradu získalo i 507 hektarů pozemků.
Před rokem 1914
Po zakoupení hradu městem Poličkou je Svojanov poprvé zpřístupněn veřejnosti.
1946
Začátek působení Aloise Živného na Svojanově v roli nájemce restaurace, posléze pak správce hradu (do roku 1979).
1952
Hradní areál je znárodněn a předán správě státních lesů (Krajské správě lesů v Pardubicích se sídlem ve Slatiňanech).
1955
Od tohoto roku je hrad Svojanov v péči památkové správy odboru kultury rady KNV v Pardubicích, od roku 1960 posléze pod správou ONV ve Svitavách.
1992
V rámci restitucí získává hrad Svojanov zpět do svého vlastnictví město Polička.
2008 – 2013
Proběhla hlavní fáze celkové rekonstrukce hradního areálu.